Share This Article
Národní parky jsou volbou č. 1 pro většinu turistů, kteří se rozhodnou naplánovat si nějakou túru. Není divu, národní parky většinou sdružují nejkrásnější zákoutí v zemi.
Dnes si přiblížíme dva velmi oblíbené a hojně navštěvované národní parky – Tatranský národní park (TANAP) a Národní park Nízké Tatry (NAPANT).
Sousední a blízko sebe situované, ale přesto výrazně odlišné. Do Tatranského národního parku zavítá každoročně nejvíce turistů ze všech (včetně slovenských a zahraničních). Není divu, tak mohutné horstvo na tak malou zemi je pozoruhodné.
Nejmenší z největších
Vysoké Tatry představují nejvyšší část velkého Karpatského oblouku, který se táhne celou střední Evropou až po Rumunsko, a jsou považovány za nejmenší velehory světa. Výškou či rozlohou možná nevýrazné, ale svou koncentrací vysokých a exponovaných štítů přilákají nejednoho horolezce či turistu.
V Tatranském národním parku si na své přijdou všichni – rekreační turisté, kteří rádi navštíví některou z chat, které nabízejí velmi útulné pohoštění v podobě vynikajícího jídla či zážitkového přespávání vysoko v horách. Ať navštívíte Zbojnickou, sousední Téryho chatu nebo Chatu u Zeleného plesa, o zážitek budete mít zaručeně postaráno.
Nekonečné množství štítů
V Tatrách si přijdou na své i turisti, kteří si rádi dají do těla – na výběr jsou volně dostupné štíty – Jehněčí, Kôprovský nebo Východní Vysoká, či přechody přes horská sedla. V Tatrách najdeme i jedinou tatranskou ferratu, která byla vybudována poměrně nedávno – v Priečném sedle, které propojuje Velkou a Malou Studenou dolinu, v nichž se nacházejí zmíněné chaty (Zbojnická a Téryho).
Zachtělo se vám většího adrenalinu a toužíte navštívit i další štíty? Žádný problém, s horským vůdcem se vám otvírá obrovské množství štítů, které můžete za pomoci jištění zdolat.
Flóra a fauna v národních parcích
Tatranský národní park nejsou jen holé skály a štíty, jsou to i krásné jehličnaté lesy nebo nádherné zelené horské louky, které v létě hýří všemi barvami. Květy sice kvetou krátce, ale o to barevněji. Návštěva Tater v červenci či v srpnu nabízí právě tyto krásné barevné alpínské louky. Luční kytičku si však odtud neodnesete. V obou národních parcích je trhání květů a sběr plodů zakázán, takže floristické krásy lze pozorovat jen přímo na místě.
Zážitek umocní shlédnutí tatranského endemitu – kamzíka horského tatranského či sviště. Tatranské bystřiny a vodopády svým zurčením dotvářejí celou atmosféru a scenérii horské krajiny. Pozor je však třeba si dát v hlavní sezóně na bouřky, proto se startem neotálejte a vyrazte co nejdříve brzy ráno.
Tatry jsou v zimě „mekka“ skialpinistů
V zimě Tatry otvírají své zasněžené brány všem skialpinistům, kteří se nemohou dočkat nakreslení své první stopy. Najdou se i trasy, kde si volný terén mohou vyzkoušet začátečníci či pokročilí, ve žlebech se vyřádí zkušení skialpinisti, kteří rádi vyhledávají adrenalin a pořádné strmé sjezdy.
Naučné stezky v národních parcích
Úlohou národního parku je nejen ochraňovat vzácnou přírodu, ale i vzdělávat jeho návštěvníky prostřednictvím např. naučných stezek (např. Naučná stezka Hrebienok, Naučná stezka Roháčská plesa nebo Naučná stezka Zadné Meďodoly).
V Tatrách najdeme více naučných stezek, na kterých se dozvíte, jak tento národní park vznikal, jak je možné, že právě zde jsou tak vysoké štíty, nebo jakým způsobem toto území formoval horský ledovec, který pokrýval tatranské území během zalednění.
Tatry jsou v létě nádherné, ale jak jsem zmiňovala v úvodu, jde o nejnavštěvovanější národní park, a právě v hlavní sezóně je to pořádně citelné – proto je dobré si trasy i čas návštěvy pečlivě vybírat. Pokud toho chcete stihnout víc a ušetřit čas, mohou vám dopomoct lanovky, na které si můžete zakoupit lístek díky Gopassu výhodněji.
Proč je zakázáno koupání v tatranských horských plesech
V horkých letních dnech může přijít vhod zchladit se v čerstvé horské bystřině – ale ne v tatranských potocích a plesech. Koupání se v nich je zakázáno – chrání se především vzácný ekosystém, který se v těchto čistých vodách nachází. Ve více plesech žijí dokonce glaciální relikty – organismy ještě z doby ledové (např. žábronožka severská).
Nejen náš pot, ale i různé chemické kosmetické přípravky (sprchovací gely, opalovací krémy, deodoranty…) mohou tyto křehké ekosystémy narušit.
Zákaz používání dronů v národních parcích
V obou národních parcích (platí i pro ostatní NP) platí zákaz používání dronů bez potřebného povolení, na které se vztahují víceré zákony (detailní info o povoleních v návštěvním řádu daného NP).
Záběry shora jsou dechberoucí a nabízejí úplně jinou perspektivu. Ale je zapotřebí vnímat, že mají negativní vliv zejména na faunu, což bylo dokázáno více zahraničními studiemi. Konkrétně v Tatranském národním parku a Národním parku Nízké Tatry žije více druhů, které drony ohrožují – ať už je to kamzík, svišť, orel nebo sokol.
Tyto živočichové mohou vnímat drony jako nějakou hrozbu či predátora, v důsledku čehož se dají na útěk (při kterém mohou být následky fatální – i u nás už jsou zaznamenány případy, kdy kamzíci spadli ze skal během útěku před dronem) nebo v případě ptactva se mohou pokusit na dron zaútočit, což také může pro ptáka dopadnout fatálně.
Nízké Tatry rozhodně nejsou nízké
Oproti Vysokým Tatrám se tyčí Nízké Tatry, v nichž se rozprostírá Národní park Nízké Tatry. Sice polohou velmi blízko a názvem podobný, ale charakterem a vzhledem území úplně odlišný národní park. Zde byste exponované štíty hledali marně, snad jen Chopok či Ďumbier (severní strana).
Nízké Tatry jsou charakteristické svými holými zelenými horskými loukami. Máte-li rádi otevřené a oblé štíty, Nízké Tatry jsou ideální volbou. Sice mají v názvu „nízké“, ale nízké rozhodně nejsou a můžete se o tom přesvědčit na vlastní kůži. I v tomto národním parku se „vyblázní“ občasní turisté, ale i horalé tělem a duší.
Turistické vyžití pro všechny
Rekreační turisté ocení možnost vyvézt se lanovkou na hřeben (ať už z jižní nebo severní strany Chopku), ale pokud si chcete dát do těla, možností je tu nepočítaně. Ať už to bude nějaký úsek hlavního hřebene, odlehlé vrcholy bočních hřebenů (např. Velký Bok nebo Krakova hole) či rovnou celá hřebenovka, kterou přejdete z Donoval až do Telgártu nebo naopak. Nabízí jedinečné výhledy, které jsou na velká části trasy 360-stupňové.
Pokud chcete navštívit horské chaty v Nízkých Tatrách, nabízí se velmi oblíbená a známá „Štefánička“ alias Chata gen. M. R. Štefánika nebo Kamenná chata přímo pod Chopkem. Ale na hřebeni Nízkých Tater se nacházejí i nádherné útulny, z nichž nejznámější je nádherná Útulna Andrejcová v Královoholské části Nízkých Tater a Útulna Ďurková v Ďumbierské části.
I v Nízkých Tatrách lze spatřit kamzíka či sviště. Pro milovníky flóry jsou tu ještě bohatší možnosti než v sousedním Tatranském národním parku, protože většinu nejvyšších partií Nízkých Tater tvoří horské alpínské louky, které v létě rozkvétají všemi barvami.
Zimní Nízké Tatry
V zimě se Nízké Tatry také mění na skialpinistický ráj. Najdou se trasy vhodné pro úplné začátečníky, ale i pořádně strmé žleby pro zkušené skialpinisty. Oblíbenými trasami pro začátečníky skialpinisty jsou výstupy na Královu holi (Skialpinistický areál Králova hole) či Štefáničku spolu s Ďumbierem. Skialpinistický areál Chopok, který je součástí lyžařského střediska Chopok, nabízí rozsáhlé území, kde je povolen pohyb na lyžích v celém areálu, který zahrnuje i víceré strmé žleby.
Chráníme-li přírodu, chráníme sebe
Krása, divokost přírody a zážitek z pobytu v přírodě v těchto národních parcích je jen jedním z důvodů ochrany. Neméně důležité jsou přírodní procesy, které jsou důležité nejen pro přírodu samotnou, ale i pro nás samotné. Ať už bude naše civilizace jakkoli vyspělá, na přírodě budeme vždy závislí, a proto je dobré pochopit, jak v ní fungují procesy.
Pomůže nám to nejen lépe žít v souladu s přírodou, ale budeme se moct i lépe chránit, pokud toto fungování přírodních procesů pochopíme (např. před povodněmi, sesuvy půd apod.). I k tomu nám dopomůže právě návštěva a ochrana přírody v národních parcích.
Tento článek vznikl ve spolupráci s MTHIKER.sk.
